Většina diabetiků, kteří nemoc dobře zvládají, se nemusí „vpádu“ dítěte do svého života obávat. Pro zralé dospělé nebývá příchod dítěte na svět zátěží, ale novou radostí a životní motivací a jejich péče o sebe a kompenzace diabetu se dokonce může zlepšit.
Pokud se člověk s diabetem rozhoduje založit rodinu, často se mu honí hlavou protichůdné představy. Touží po tom být rodičem, chce svůj partnerský vztah naplnit rodičovstvím. Ví, že je těžké zvládat nároky diabetu, ovšem možná ještě těžší to bude, až neponese zodpovědnost jen sám za sebe, ale ještě za své dítě. Dítě se stane jeho prioritou, nedokáže se tolik soustředit na svůj denní režim, bude mít méně času pro sebe. Nevyspí se, jak potřebuje, ví, že se mu rozkolísá glykémie.
Riziko genetické zátěže
Další důvod k přemýšlení je genetická složka onemocnění; tu mnozí diabetici řeší. Diabetik, jeho partner i obě rodiny často stojí před dilematem, jestli předávat dál riziko onemocnění, totiž jestli své dítě tomuto riziku vystavit. Nejvýhodnější je, pokud se potenciální rodiče na řešení této situace shodnou a společně přijmou jednotné rozhodnutí.
Většina párů ve zralém věku dospěje k tomu, že pokud je diabetikem pouze jeden z nich, není riziko genetického přenosu tak velké.
Navíc, i kdyby dítě diabetem onemocnělo, víme přece, že se s touto nemocí dá docela dobře žít, my to zvládáme, zvládne to případně s naší podporou i naše dítě.
Důležité je o případných neshodách mluvit
Horší situace nastává, jestliže jeden z páru dítě chce a genetické zátěže se příliš neobává, a druhý má názor opačný. To se děje i ve vztazích mezi zdravými lidmi. Pokud v této závažné otázce není pár ve shodě, může to vztah výrazně poznamenat buď v samotném období konfliktu, nebo i dlouho potom, kdy přicházejí výčitky, ať už vyřčené, nebo skryté a prožívané jako frustrace.
Je důležité o možném onemocnění dítěte diabetem ve vztahu mluvit, případně společně navštívit diabetologa a prodiskutovat tuto otázku s ním.
Těhotenství a diabetes se nevylučuje
Pro většinu zralých žen bývá období těhotenství a mateřství bez potíží a radostné, není tedy důvod se ho příliš obávat. Psychický stav žen, které např. delší dobu nemohly otěhotnět nebo jim v tom bránily jiné okolnosti (jako např. horší kompenzace di
abetu), se otěhotněním naopak vyrovnává a zlepšuje. Stejně tak kompenzace diabetu bývá v tomto období výrazně lepší, protože žena je mateřstvím motivována k větší péči o sebe.
Žena diabetička musí mateřství plánovat. V první řadě je důležité myslet na co nejlepší kompenzaci diabetu a velký význam má i psychická pohoda budoucí matky.
Pokud byla žena dosud psychicky vyrovnaná a zvládala dobře běžnou psychickou zátěž i svou nemoc, je to dobrý předpoklad, že zvládne i budoucí těhotenství a mateřství.
Vyhledejme pomoc odborníka
Pokud žena psychicky vyrovnaná není, nebo se jí kvůli psychické nepohodě nedaří zkompenzovat diabetes, či se jí nedaří otěhotnět, je právě období plánování těhotenství vhodnou dobou pro řešení nepříznivé situace např. formou psychoterapie, ať už individuální nebo párovou.
V některých případech přichází v úvahu i terapie rodinná (s původní rodinou ženy), pokud je potřeba řešit problematiku vycházející z této její primární rodiny. Jestliže se žena v minulosti léčila pro psychické potíže nebo se v době plánování těhotenství léčí, měl by o tom její psychiatr nebo psychoterapeut vědět.
Období těhotenství a časného mateřství může být pro psychiku ženy velmi náročné, je tedy vhodné, aby do těhotenství žena vstupovala i psychicky dobře kompenzovaná, případně aby bylo předem možné upravit užívání psychofarmak v případě, že takové léky žena potřebovala nebo potřebuje.
Mudr. Jana Komorousová, PhD.