Onemocnění štítné žlázy v těhotenství se v naší populaci vyskytuje velmi často. Ženy, které se někdy např. v dětství nebo v pubertě léčily se štítnou žlázou, ženy po operaci štítné žlázy nebo ženy, jejichž pokrevní příbuzní mají onemocnění štítné žlázy, by měly mít ještě před plánovaným otěhotněním vyšetřenu funkci štítné žlázy.
Včasné zachycení poruch funkce štítné žlázy u žen plánujících těhotenství či těhotných žen má velký význam nejen pro zdraví ženy a správný průběh gravidity a porodu, ale také pro zdraví narozených dětí.
Štítná žláza je uložena na krku před hrtanem a průdušnicí. Vylučuje hormony tyroxin a trijotyronin regulující úroveň látkové přeměny v těle. Tyto hormony obsahují ve své struktuře velké množství jódu. Bez tohoto stopového prvku není jejich tvorba možná. Štítná žláza aktivně koncentruje jód z krve a zabudovává ho do svých hormonů.
Těhotné a ženy do jednoho roku po porodu jsou rizikovou skupinou z hlediska výskytu onemocnění štítné žlázy. Asi u 12 15 % žen se vyskytne porucha funkce štítné žlázy v souvislosti s graviditou a porodem. Hormony štítné žlázy procházejí placentou. Matka je tedy dodává svému dítěti, do 18. 20. týdne gravidity výhradně. Po té si dítě začíná vytvářet hormony vlastní. Určité množství hormonů získává od matky až do porodu. Pro správný průběh těhotenství je nutné, aby funkce štítné žlázy byla normální.
Zvýšená funkce štítné žlázy (hypertyreóza)
Projevuje se zejména únavou, zvýšenou nervozitou a podrážděností, nesnášenlivostí tepla, výraznějším pocením, bušením srdce, jemným třesem prstů, hubnutím při dobré chuti k jídlu, nespavostí, někdy průjmy. Její nejčastější příčinou je v těhotenství Gravesova choroba, což je autoimunitní onemocnění, kdy tělo produkuje protilátky proti tkáni štítné žlázy. Ty podněcují žlázu ke zvýšené funkci. S Gravesovou chorobou se setkáváme asi u 0,5 % těhotných žen a žen do jednoho roku po porodu.
Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
Projevuje se hlavně sníženou výkonností (fyzickou i psychickou), sklonem k depresím, únavou, zimomřivostí, přibýváním na váze, padáním vlasů, bolestí svalů i kloubů, prosáknutím podkoží v obličeji či na končetinách, suchou kůží a sklonem k zácpě.
Snížená funkce štítné žlázy může být vyvolána nedostatkem jódu. Diabetičky bývají ohroženy více než ostatní ženy. Další rizikovou skupinou pro nedostatek jódu jsou těhotné a kojící ženy. Takže u těhotných diabetiček a žen s gestačním diabetem, je třeba dbát na správný přísun jódu a vyšetřit a sledovat funkci štítné žlázy.
Autoimunitní tyreoiditida
V těhotenství se z chorob štítné žlázy nejčastěji setkáme s autoimunitní tyreoiditidou. Jedná se opět o zánět štítné žlázy, který je způsoben napadením tkáně štítné žlázy buňkami, jež za normálních okolností v těle zajišťují obranu proti infekci. Výsledkem je snižující se funkce štítné žlázy. Ta, jak bylo řečeno výše, se často projeví v těhotenství nebo po porodu. Zánět probíhá pomalu a skrytě často desítky let až dojde ke zničení veškeré funkční tkáně štítné žlázy. Vyskytuje se asi u 11 % těhotných žen.
Rizikové skupiny
- ženy, které trpí nebo v minulosti trpěly nějakou chorobou štítné žlázy
- ženy, u nichž se autoimunitní postižení štítné žlázy objevilo v minulé graviditě, ať již skončila porodem či potratem
- ženy s cukrovkou 1. typu
- celiakie
- revmatoidní artritidou
- jiné autoimunitní onemocnění
Velmi závažným rizikovým faktorem je kouření.
Léčba této poruchy není složitá, ale čím dříve se s ní začne, tím lepší jsou její výsledky. Spočívá v doplnění chybějících hormonů štítné žlázy, jejich podáváním v tabletách. Tato léčba v žádném případě dítě nepoškozuje ani nemá vedlejší účinky na organismus matky, neboť jenom normalizuje množství hormonů štítné žlázy v jejím těle.
Číst dál
Poporodní tyreoiditida
Až polovina těhotných s autoimunitním zánětem štítné žlázy je po porodu postižena poporodní tyreoiditidou – porodním poškozením štítné žlázy protilátkami proti strukturám štítné žlázy, které u těchto žen cirkulují v krvi. Nárazově se vyplaví velké množství hormonů štítné žlázy ze zásob. Proto vznikají příznaky zvýšené funkce štítné žlázy.
Mezi rizikové faktory patří přítomnost protilátek proti tkáni štítné žlázy v těhotenství.
Poporodní tyreoiditidou bývá označován syndrom přechodné či trvalé poruchy funkce štítné žlázy, jenž se objevuje v prvním roce po porodu. Byly zaznamenány případy „poporodní tyroiditidy“ i po potratech v časné fázi těhotenství.
Typická poporodní tyreoiditida se projevuje jako přechodné zvýšení funkce štítné žlázy za 1-3 měsíce po porodu, následovaná za další 3-6 měsíců snížením funkce štítné žlázy. Funkce štítné žlázy se může normalizovat do jednoho roku po porodu. Někdy může být přítomno jen přechodné zvýšení nebo snížení funkce štítné žlázy. Bohužel příznaky zvýšené i snížené funkce štítné žlázy, popsané výše, jsou nespecifické. Mohou být přehlédnuty či přičítány životní situaci, např. únava při častém nočním vstávání ke kojenci. Zmíněné příznaky mohou předcházet laboratorní známky porušené funkce štítné žlázy. Někdy přetrvávají delší dobu po její normalizaci.
Nádory štítné žlázy
Nádory projevené poprvé během těhotenství nebo po porodu, nebývají časté.
Uzlík ve štítné žláze může být náhodným nálezem při ultrazvukovém vyšetření štítné žlázy, které je doporučeno kvůli porušené funkci štítné žlázy z jiných příčin.
Již v těhotenství lze provést punkci tenkou jehlou a stanovit, zda se jedná o neškodný uzel, sem patří většina případů, či nebezpečný zhoubný nádor.
Pokud se jedná o zhoubný nádor, lékař stanoví, zda je nutno operovat již v těhotenství obvykle v jeho druhé třetině nebo až po porodu. Délka kojení a případná další léčba se řídí závažností onemocnění a postup určuje ošetřující lékař.
Ženy, které v minulosti podstoupily operaci štítné žlázy a zejména ty, které užívají hormony štítné žlázy v tabletách, by měly být vyšetřeny endokrinologem hned na počátku gravidity. Lékař musí upravit dávkování hormonů štítné žlázy.
Při jednostranné výživě a nevhodných dietách může i v naší populaci, jinak dobře zásobené jódem, nastat u těhotných a kojících žen situace, kdy je třeba podávat tento stopový prvek v tabletách.
Podávání jódu jako součást multivitamínových přípravků pro těhotné a kojící ženy či ve formě tabletového jodidu lze doporučit. Ženy s autoimunitním postižením štítné žlázy by neměly užívat preparáty s jódem bez předchozí konzultace se svým endokrinologem.
Poruchy funkce štítné žlázy probíhají skrytě, mnohdy zůstanou dlouhou dobu nepoznány, a mohou tak nepříznivě ovlivnit zdravotní stav matky i dítěte. Neléčené či nesprávně léčené poruchy funkce štítné žlázy mohou být spojeny s předčasným porodem, komplikovaným porodem, nízkou porodní hmotností dítěte, vývojovými vadami či poruchami neuropsychického vývoje dítěte. U těhotných s poruchami funkce štítné žlázy byl popsán častější výskyt depresí v poporodním období.
Při správné léčbě mají onemocnění příznivý průběh a neovlivňují délku ani kvalitu života.
Ženy, které se někdy např. v dětství nebo v pubertě léčily se štítnou žlázou, ženy po operaci štítné žlázy nebo ženy, jejichž pokrevní příbuzní mají onemocnění štítné žlázy, by měly mít ještě před plánovaným otěhotněním vyšetřenu funkci štítné žlázy.
Včasné zachycení poruch funkce štítné žlázy u žen plánujících těhotenství či těhotných žen má velký význam nejen pro zdraví ženy a správný průběh gravidity a porodu, ale také pro zdraví narozených dětí.
MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková
Interní oddělení Nemocni