Milá potenciální maminko či milý potenciální tatínku, paní Neoralová, editorka tohoto webu, je velice milá (a dosti vytrvalá osoba), která mne požádala, abych pro tento web napsala něco na téma diabetes a těhotenství resp. něco o vlivu diabetu maminky na zdraví jejího děťátka. Blanka, tedy paní Neoralová, totiž slyšela moje povídání na českém diabetologickém kongresu právě na toto téma a také ví, že ráda píši pro širokou veřejnost. Přijala jsem tuto její výzvu opravdu s potěšením, doufám totiž, že třeba něco, co napíši, může mít pozitivní dopad alespoň na některého čtenáře či čtenářku a následně právě na jejich děti…
Možná si řeknete, proč se ta doktorka obrací i na muže? Mít dítě – to se přeci týká jen žen…Tak to tedy ne! Ano, žena dítě porodí, většinou je to zase žena, kdo se o dítě stará… Role otce je ale nesmírně důležitá a nesmí být podceňovaná. Muži by se neměli, ať už z pohodlnosti nebo jiných důvodů, nechat o tuto roli obrat. Muž, jehož partnerka má diabetes, má právo na všechny relevantní informace ve vztahu k jeho dítěti, ale i k jeho partnerce. Navíc je opravdu nezbytné, aby jí byl tou v pravdě mužskou oporou.
4 doporučení pro těhotné diabetičky, jak mít zdravé miminko
- Plánovat těhotenství je důležité – nejdůležitější pro správný vývoj orgánů je čas mezi 3. a 8. týdne těhotenství.
- Již půl roku před plánovaným otěhotněním a během celého těhotenství mít co nejlepší glykémie.
- Diabetička by určitě první dítě měla porodit do 30 let věku.
- Nastávající maminka by měla být co nejvíce v psychické pohodě.
Pojďme si tedy něco povědět o diabetu a těhotenství. Tak předně – v souvislosti s těhotenstvím hovoříme buď o tzv. pregestačně přítomném diabetu, kdy maminka má diabetes již před tím, než otěhotní. Nebo může u zcela zdravé ženy vzniknout tzv. těhotenská cukrovka (gestační diabetes), tam je situace poněkud odlišná.
Pojďme si něco nejprve povědět o tom pregestačním diabetu. To může být jakákoliv forma diabetu, nejčastěji diabetes 1. typu (DM1), přibývá ale i žen s diabetem 2. typu. Nastávající maminka může být také léčena pro tzv. MODY diabetes (Maturity Onset Diabetes of the Young), ostatní formy diabetu jsou vzácné.
V první řadě – pokud nejsou jiné překážky – diabetes sám o sobě není důvodem nemít dítě. Pouze a to bych několikrát ráda podtrhla – těhotenství má být plánované!
Za chvíli pochopíte proč. Považuji za velmi nepříznivé, že tomu bohužel dost často není a má to své jasné negativní důsledky.
Další důležitá věc – v poslední době se dosti rozšířila móda (nebo jak to nazvat) odkládat těhotenství do vyššího věku. To není dobrý nápad ani u zcela zdravé ženy. Mimochodem to není dobrý nápad ani u mužů. Různé již dosti vetché celebrity, které mají děti v seniorském věku, nejdou v tomto směru dobrým příkladem. Teď ze mne mluví genetik. Mám totiž i specializaci v tomto oboru a moc dobře si pamatuji na stáž v jednom nejmenovaném centru asistované reprodukce, kde nám pan doktor hezky a dlouho barvitě povídal o tom, co dělá s našimi zárodečnými buňkami věk…
Příroda to má prostě dobře vymyšlené a diabetička by určitě první dítě měla porodit do 30 let věku.
Zdravotní rizika pro ni i pro dítě se pak budou v pozdějším věku zbytečně skládat dohromady. Na druhou stranu velmi mladý věk nastávající maminky je též rizikový. Prostě je potřeba, aby to bylo tak akorát. Ještě k tomu věku jednu praktickou poznámku zkušené matky – s přibývajícím věkem se člověk rád vyspí a méně toho vydrží (fyzicky i psychicky) a péče o miminko je náročná. Jsou to drahoušci ta naše děťátka, která se ovšem umí proměnit ve řvoucí nezvladatelné a zcela nesnesitelné bytůstky. Pokud už si třeba myslíte, že je máte konečně po pekelném dni zpracované v postýlce a že už nikam nespadnou a nic neprovedou a Vy si konečně budete moci sednout s kávou k televizi a dát si oteklé nohy do lavoru se studenou vodou, je to hrubý omyl. Nudící se drahoušek, který nemůže usnout, vám například rozmaže obsah plínky po omítce okolo postýlky… Jedinou výhodou u těch celebrit je asi to, že tohle nemusí řešit, protože mají dost peněz na chůvu…
Nejdůležitější pro správný vývoj orgánů je mezi 3. a 8. týdnem těhotenství
Zpátky ale k diabetu. U pregestačního diabetu hlavní zrada tkví v tom, že vše podstatné ve vývoji orgánů, se odehraje mezi 3. a 8.týdnem těhotenství. A to žena nemusí ještě vůbec vědět, že je těhotná. Mateřský diabetes patří mezi jasně prokázané původce tzv. embyropatií. Máme pro to dokonce termín diabetická embryopatie. Historickým symbolem těchto vad vzniklých v důsledku hyperglykémií u matky je syndrom kaudální regrese, kdy je hrubě porušen vývoj dolní části těla, které je velmi znetvořené. Všem diabetičkám doporučujeme tedy těhotenství plánovat a být perfektně zkompenzovaná dokonce minimálně půl roku před otěhotněním. Pokud žena dělá vše dle lékařských rad, nemusí se zvýšeně bát. Navíc tyto vrozené vady mohou samozřejmě postihnout i nediabetičky a tyto vady se skrínují, tedy se aktivně vyhledávají. V případě zjištění závažné vady je pak ženě doporučeno umělé přerušení těhotenství.
Z výše uvedeného je logické, že diabetická embryopatie se netýká nastávajících maminek s gestačním diabetem, tedy těhotenskou cukrovkou. V ono kritické období totiž ještě cukrovku nemají. Ta vzniká u ženy až během těhotenství v důsledku působení těhotenských hormonů, které obecně zhoršují odpověď těla na inzulín a zhoršují celý metabolismus glukózy. Gynekologové proto po těhotenské cukrovce aktivně pátrají.
V poslední době se ukázalo, že vadí i docela malé zvýšení glykémie a tak se diagnostická kritéria pro těhotenskou cukrovku zpřísnila.
Povede to tedy k nárůstu počtu těhotných s diagnózou gestačního diabetu a zároveň ke snížení možných komplikací. Gestační diabetes většinou není nutné léčit inzulínem a po porodu odeznívá. Žena musí být ale ještě pak dále sledována, má totiž zvýšené riziko, že u ní v budoucnu vznikne diabetes 2. typu. Jejich novorozenci, stejně jako novorozenci matek s pregestačním diabetem, jsou pak ohroženi tzv. diabetickou fetopatií. Co to znamená?
Důsledky diabetické fetopatie
Hyperglykémie prostě vadí a navíc je vůči ní vyvíjející se miminko bezbranné. Tedy, ono se brání a to tím, že produkuje inzulín. Glukóza k miminku přestupuje přes placentu, aniž by jí v tom něco bránilo. Má-li vyšší glykémii maminka – má ji i miminko a to na ni reaguje právě tím, že začne produkovat inzulín. Inzulín má řadu funkcí, je to anabolický hormon. Velice zjednodušeně se dá říci, že miminko je „příliš přihnojováno“.
- Děti se pak rodí velké
- jejich porod je obtížný a přináší zvýšené riziko pro maminku i dítě
- Děti jsou sice velké, jsou ale nezralé a navíc se to „zvětšení“, odborně řečeno makrosomie, týká i vnitřních orgánů.
- Takové děti vyžadují intenzivnější péči.
Působení zvýšené glykémie ovlivňuje tyto děti i do budoucna.
- Rozhodně je známo, že je u nich vyšší výskyt metabolického syndromu a diabetu 2. typu. Navíc vzniká dříve.
- Objevují se také náznaky, že alespoň jemně by mohl být negativně ovlivněn i jejich psychomotorický vývoj.
- Makrosomie ustoupí, ale je ovlivněno nastavení metabolismu dítěte.
Je to celé hodně složité, říká se tomu fetální programování a zdá se, že to bude hodně důležité.
Nesmíme ovšem ale ani zapomínat na to, že také není moc dobře, když má nastávající maminka těžší hypoglykémii. Prostě zase platí, že vše má být tak akorát. Tedy i glykémie. Vyžaduje to hodně disciplíny.
Na druhou stranu je ale potřeba, aby nastávající maminka byla co nejvíce v psychické pohodě. Proto je velmi také důležitý ten tatínek. Diabetička potřebuje solidní oporu, chlapa do nepohody. I z tohoto důvodu není dobré, aby dítě bylo výsledkem nějaké rychlé milostné aféry s mužem, kterého žena ani pořádně nezná.
Jak je to s dědičností cukrovky?
Výše zmíněná cukrovka typu MODY opravdu dědičná je, riziko pro dítě je 50 %. Je dána mutací jednoho genu. Podtypů MODY diabetu (též se pro něj užívá termín monogenní) je více, vždy je prostě ale zasažen jeden gen, který je nějak finálně důležitý pro udržení glukózové rovnováhy. Pro zvídavé doporučuji se podívat na www.lmg.cz. Jsou to stránky laboratoře, kde se diagnostikou tohoto typu cukrovky zabývají a najdete tam všechny potřebné informace.
Většinu cukrovky tvoří ale v naší republice cukrovka 2. typu a na druhém místě je pak cukrovka 1. typu. Je to vlastně taká slovní hříčka, že „dvojka je jedničkou a jednička dvojkou“. U „jedničky i dvojky“ je dědičnost tzv. polygenní multifaktoriální. Co to je? Znamená to, že nějaký podíl dědičnosti tam je, skládá se ve svém účinku ale více genů a navíc se podílí faktory zevního prostředí. Pro pacienty s diabetem 1. typu resp. pro jejich prvostupňové příbuzné existuje Program predikce (www.predia.cz). Tam opět najdete vše potřebné. V žádném případě ale není možné vyšetření prenatální.
Doufám, že z těch informací nejste přehnaně vyděšení. Co tedy říci závěrem? Hlavně je potřeba být zodpovědný, k sobě, ale i ke svému budoucímu dítěti, ale i k rodině jako takové. Pak bude jistě vše v pořádku a vy radostně budete moci řešit všechny neplechy, které bude Vaše děťátko provádět.
Doc. MUDr. Kateřina Štechová, Ph.D., Interní klinika FN v Motole