Už starověký římský satirik Juvenalis říkával, že ve zdravém těle je zdravý duch. Ono to platí i naopak, že s jasným a nezachmuřeným duchem se tělo cítí lépe.
Je to jasné, pokud nás všude nebolí a nepíchá, nedělá nám problém vstát ze židle, zavázat si tkaničky a vyrazit do světa za svými zálibami a náš duch se bude radovat.
Udržet si zdraví hodně závisí na tom, co jíme. Nebojte, nemyslím včera, kdy jste slavili a mírně nemírně jedli, co dobrého jste na stole viděli. Myslím naši běžnou stravu. Aby se tělo cítilo dobře, naše skladba potravin by se měla řídit několika pravidly.
Pravidelně jíst
Je dobré jíst pokud možno rovnoměrně po celý den a nenechat si největší porci navečer. Tedy snídat, maličko svačit, obědvat, maličko svačit, večeřet… A to všechno přiměřeně, přiměřeně. I vaše tělo si chce v noci zdřímnout a nenamáhat se s trávením večeře, která byla velmi, ale velmi bohatá.
Pravidelně pít
Opět náš organismus neocení, když ho necháte nejprve vyschnout a pak naráz vyzunknete půl litru vody. Odborníci doporučují dva litry vody. Zdá se to hodně, dva litry, ale jsou to pouhé dvě deci, tedy jedna sklenička na hodinu. Co pít? Nebojte se kohoutkové vody. Není otrávená, plná chlóru, jak se nám snaží namluvit prodejci balených vod. Je naprosto neškodná, narozdíl od vody, která stojí ve skladě hodně dlouho, v plastové láhvi… A hlavně, kohoutkovou máte skoro vždycky při ruce a nemusíte pro ni nikam běžet. To se někdy nechce, tak máme raději žízeň. Víte, že z žízně bolí hlava? A když ji začnete mít, je už vlastně pozdě, vaše tělo už dávno volá: „Vodu, vodu, vodu!“
Kupujme jen jasně značené produkty
Měli byste si být jisti, co vlastně jíte. Mrkev je mrkev, vajíčko zůstává vajíčkem a nedá se předpokládat, že by do něj výrobce přimíchal náhražku žloutku, aby ušetřil. Jídlo by se mělo skládat z jednoduše upravených potravin, u kterých jste si jisti, z čeho byly připraveny. Například, u takové paštiky jeden neví, z čeho přesně je. Něco napoví etiketa, pokud se podaří ji přečíst. V dnešní době i takový Bystrozraký, aby nosil do obchodů lupu. Do obchodu není potřeba kalkulačka, stačí zdravý rozum. Na potravinách je obsah jednotlivých složek uveden v sestupném pořadí. Skoro žádné výrobky označené dia nejsou dietní a už vůbec nemusí být zdravé.
Jak se orientovat?
Stane se, že dostaneme chuť na něco „dobrého“. Naše heslo je mlsat chytře. Porovnáme výrobky podle jejich obsahu tuku. Někde totiž uberou cukr, ale přidají tuky, aby napravili chuť. To nemůžeme potřebovat. Např. je-li ve výrobku nejvíce tuků, je uveden na prvním místě.
Cukry mohou být také uvedeny jako sacharidy.
Pozor na formulaci: Sacharidů – z toho cukrů. Započítat musíme celkový počet sacharidů, tedy cukrů a škrobů.
Bez cukru (sugar free) – výrobek nesmí obsahovat více než 0,5 g cukru na 100 g nebo 100 ml.
Bez přidaného cukru – do výrobku nesmí být přidány cukry. Toto tvrzení musí být doplněno textem „obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“. Např. všechny džusy určitě obsahují cukr, v ovoci je přirozeně obsažen.
S nízkým obsahem cukru – výrobek nesmí obsahovat více než 5 g cukru na 100 g výrobku nebo více než 2,5 g cukru na 100 ml.
Pokud dostaneme chuť na čokoládu, jsou vhodnější ty s vyšším obsahem kakaa a nižším obsahem cukru a tuků.
Pozor na značení tuků. Ne všechny rostlinné jsou zdravé. Nejlevnější je palmový olej, který je skoro ve všech cukrovinkách a který neobsahuje našemu tělu milé nenasycené kyseliny. Pokud je někde napsáno: Obsahuje rostlinné tuky, je to převážně palmový olej a od něj raději ruce pryč.
Blanka Neoralová