Při povrchním sledování nepřináší změna způsobu slazení významné změny tělesné hmotnosti, ale při použití přesnějších statistických metod se pozitivní trendy podařilo prokázat. Čím dál víc lékařů je přesvědčeno, že náhrada cukru pomocí nízkokalorických sladidel je prospěšná pro mírné snížení tělesné hmotnosti.
Při zachování chuťových vlastností jídel a nápojů je částečná náhrada cukru za nízkokalorická sladidla jednoznačně prospěšná nejen pro snížení tělesné hmotnosti ale i pro zdraví.
Na základě současně dostupné vědecké literatury je prokazováno, že náhrada běžných kalorických jídel jídly s nízkokalorickými sladidly vede k mírnému poklesu tělesné hmotnosti a je tudíž užitečným nástrojem, který může doplnit různé dietní plány. Klinické studie prováděné v poslední době prokázaly, že používání nízkokalorických náhradních sladidel hraje významnou roli při snižování tělesné hmotnosti. Studie byly prováděny na více než 2000 dobrovolnících. Informuje o tom americký odborný časopis Journal of Clinical Nutrition. Výsledky ukázaly, že nízkokalorická sladidla se podílela na nevelkém, ale statisticky významném, snížení tělesné hmotnosti, zatímco lidé, kteří sladidla neužívali, za zcela srovnatelných ostatních podmínek, žádné úbytky tělesné hmotnosti nevykázali.
Všechna sladidla jsou důkladně otestována, takže při běžném používání nikdo nemusí mít vůbec žádné obavy z nějakých zdravotních problémů.
K dispozici je řada běžně dostupných nízkokalorických, respektive nekalorických sladidel. Tato sladidla jsou mezi sebou volně zaměnitelná a na trhu volně dostupná, za příznivé ceny. Každý si může vyzkoušet, co mu nejlépe vyhovuje. Nízkokalorická sladidla jsou chemické látky sladké chuti.
Všechna nízkokalorická sladidla jsou velmi sladká. Obvykle v rozmezí 200 až 600 krát sladší než cukr. Pro použití jako stolní sladidla se musí ředit a potom jsou prodávána ve formě tablet, prášku, nebo jako tekutá sladidla. K ředění sladidel se používají běžné potravinářské přísady. Postupně probereme všechna komerční nízkokalorická sladidla.
Sacharin – milovaný i nenáviděný
Nejstarším klasickým sladidlem je sacharin. Byl objeven v polovině 19 století. V USA je prodáván pod obchodní známkou „ sweet and low“ , což značí „sladký a levný“, v Evropě ho známe jako cukerin. Nemá žádné kalorie a výrobci cukru ho nemají v lásce. Už v roce 1906 musel na jeho obranu vystoupit sám americký president Theodore Roosevelt svým výrokem: „Každý kdo tvrdí, že sacharin škodí zdraví, je idiot“. Milovník přírody a jeden z nejvýznamnějších amerických presidentů Roosevelt nechodil pro své výrazy daleko. Sacharin po chemické stránce je sulfimid kyseliny benzoové a jako sladidlo se užívá jeho sodná sůl. Je to čistě bílý prášek, asi 400 krát sladší než cukr. Zastánci bio stravy mu stále nemohou přijít na jméno, přestože sacharin se používá v ohromných kvantech po celém světě ve velkém množství potravinářských výrobků, a přestože není znám jediný doložený případ, že by někomu způsobil zdravotní potíže.
Sacharin se výborně hodí jako stolní sladidlo ke slazení kávy a čaje, má použití při konzervování ovoce a zeleniny, hodí se do salátů, zálivek, používá se i při pečení a vaření. Osladí i bez kalorií.
Ing. Milan Němeček